Úryvek z přednášky MUDr. Kateřina Cajthamlové k výživovým poradcům AVP ČR (únor 2011)

 

Jak se změnilo v moderní době naše stravování?

Kdysi byla naše strava v Čechách složená z lososů, kteří běžně táhli našimi řekami, široké palety obilovin, které byly základem stravy, a nikoliv z vdolků a pečiva z bílé mouky – ty byly jen o svátcích a oslavách. Nyní převažuje vymílaná bílá mouka z pšenice s významným množství alergenního lepku. Vepřové se jedlo jen 1x ročně v zimě, konzumovaly se „vyběhané“ slepice (se svaly), které už nenesly vejce, 2x ročně husy a kachny. Jedlo se divoké zvířectvo – divoký králík, ale i zpěvné ptactvo (lovili je čihaři), pilo se mléko a mazalo se máslem. Dělaly se noky, šalše (omáčky z ovoce), sůl byla nad zlato a šetřilo se jí, neexistoval stolní cukr, zavařeniny. Skladba stravy se řídila ročním obdobím – jen v zimě bylo vepřové maso, omáčky a nakládané zelí jako náhražka zeleniny. Vídeňský řízek se jedl bez přílohy, tu tvořil trojobal. Tradiční česká strava tedy neobsahovala žádné knedlíky, pivo (byl jen kvas) ani dorty.

Dnes jíme tak rychle, že stravu ani nevnímáme. Když se dříve před Vánoci louskaly buráky, byl to obřad.(Bylo dost čas povšimnout si, že oblast klíčku oříšku připomíná postavu Mikuláše.)

Zdroj:Aliance výživových poradců